Nová hudba je obvykle považována za cosi odtažitého od běžného života. Ve skutečnosti jsou však její výdobytky postupně vstřebávány populární kulturou a stávají se součástí obecného povědomí. Důkazem je nejen celá historie populární hudby a jazzu, ale zejména současná taneční scéna se všemi svými odnožemi. Chceme proto zasadit aktuální výzkum do daného kontextu a upozornit na souvislosti, které zůstávají mnohdy skryty.
Podstatným rysem nové hudby je, že nechce být pouhou "zábavou" - i mezi tvorbou prezentovanou v tanečním sále probleskují momenty, které toto snažení posouvají do jakési spirituálnější roviny. Rozdělením programu do tří akustikou i atmosférou odlišných míst chceme poukázat na jejich zastřenou jednotu - na to, že duchovní zážitek může přijít kdekoliv.