15. 5. 2002

19.00

Movements: Visible Invisibility
Pohyby: Viditelná neviditelnost

Multimediální zahajovací projekt se studenty PdF a dětmi z brněnských škol
Hudba: Michal Košut
Výtvarná akce: studenti PdF MU a děti ZUŠ Charbulova (vedení: Hana Babyrádová)
Pohyb: Malé taneční seskupení a děti ZUŠ Charbulova (choreografie: Lenka Švandová)
 
Mezižánrová feérie založená na evokaci iniciačních obřadů. Krátká slavnost zasvěcení průniku pohybu se zvukem a obrazem, která je pokusem o návrat k archetypálnímu splynutí různých forem umění. Je při ní využíváno tvůrčího potenciálu dětské tvořivosti se snahou o navázání kontaktu s "dětskou složkou" v duši účastníků.
Hudba Michala Košuta v posledních letech zabydlela především doménu elektroakustickou, v níž dosáhl tento autor značné virtuozity. Vypracoval si osobitou poetiku, těžící z technických možností tohoto média, které oživuje s obdivuhodnou muzikální invencí. K jeho posledním úspěchům patří elektroakustická opera Ifigenie, uvedená na loňském festivalu Moravský podzim. Michal Košut kromě fascinace barokem (v nejobecnějším slova smyslu) integroval do svého hudebního jazyka i prvky populární hudby a rocku a dokázal je přetavit do podoby, která je zároveň sdělná a při tom vysoce rafinovaná.

20.00

Kojetínská industriální filharmonie

Hudba jako východisko z životních krizí. Ojedinělé seskupení mladých lidí, kteří mají leccos za sebou...
 
Originální soubor utvořený kolem mladého skladatele Petra Samlíka hraje původní komponovanou hudbu nezařaditelného typu. Vychází z rockové zkušenosti, hnětené klasickým vzděláním vedoucího. Zároveň je odvážným pokusem znovu etablovat v hudbě dnes už značně zdiskreditovaný pojem "vážnosti". Slovo "industriální" se vztahuje k používání průmyslově vyráběných předmětů, které jsou kombinovány s podomácky vyráběnými nástroji; přitom výraz "průmysl" je podle Samlíka chápán jako "průnik myslí". Označení "filharmonie" je samozřejmě nadsázka, ale v našich podmínkách představuje třináctičlenný soubor už něco docela mimořádného. Současně však naznačuje, že v tomto případě se nejedná o žádný druh soudobého folklóru. Jejich vlastními slovy: "Naše hudba nemá být protestem. Má být klasicky usazenou muzikou ..."

21.00

Petra Dubach & Mario van Horrik

Hudba za hranicemi (očekávání)...
 
Holandské duo, zabývající se zkoumáním šíření zvukových vln v prostoru. Z původních rockových východisek zůstaly už jen struny a kytarová comba. Jejich CD The Adventures of Toon Scales představuje jakousi "mystiku čistého znění". Hudebníci zde vytvářejí odpsychologizované, jakoby" fyzikální" formy zvukové prezentace, které však zpětně působí na psychiku posluchače. Vše probíhá až v neevropsky široké časové perspektivě, na níž se odvíjí bohaté zvukové dění. Pro nepředpojatého posluchače, který dokáže odložit veškerá očekávání, má jejich "neo-primitivní" (ke kořenům prvotní zkušenosti mířící) hudba vysoce sugestivní sílu.

16. 5. 2002

19.00

Sledě, živé sledě

Ivan Palacký - kytara, zpěv
Jennifer DeFelice - kontrabas, zpěv
Broňa Šmid - klarinet, fagot, zpěv
Nepopulární písně a meditativní rokenrol - od alternativy k hudbě téměř vážné ...
 
Nejbližší soudobé vážné hudbě je tzv. alternativa, žánr označující hledání na základech rockové a improvizované hudby. Zvláště v naší zemi alternativa do značné míry supluje funkci vážné hudby již od sedmdesátých let. Mnohdy pak jsou projevy vzešlé z alternativního tyglíku - přinejmenším co do ambicí a hledačského zaujetí - dost dobře se současnou vážnou hudbou porovnatelné.
Brněnská skupina Sledě, živé sledě patří k nejzajímavějším objevům naší alternativní scény. Jejich hudba, velmi svérázným způsobem komponovaná, zaujme nápaditostí a neotřelým zvukem. Ačkoliv hudba "Sleďů" vychází z písňového základu, dokáží jej uchopit zcela po svém a posunout do oblasti poezie.
Při svých cestách světem si začala Jennifer DeFelice vést "zvukový deník". Později se k ní přidal Ivan Palacký, ohledávající především domácí prostředí. Tento nový typ "postindustriálního folklóru" patří k nejvíce vzrušujícím a nejslibnějším trendům hudby dneška.

20.00

Jan Kavan + Josef Klíč, violoncella

Mladí autoři nesou kůži na trh...
 
Na violoncello hrající skladatel Jan Kavan a komponující violoncellista Josef Klíč představují svérázný autorsko-interpretační tandem. Oba patří ke generaci, která rockové idiomy vstřebávala od narození; jejich cítění je jimi silně poznamenáno. Oba se snaží přesáhnout svoje východiska směrem k myšlenkově komplikovanějším projevům. Určitá syrovost však přece zůstává ...

21.00

DJ Erik. M (Francie) odkaz na stránky DJ Erik. M

Experimentální DJ - charismatická vycházející hvězda současné hudby
 
Rodák z Marseille, vystupující pod pseudonymem Erik.M, začal původně jako rockový kytarista. Později přešel na gramofony a postupně si vydobyl značné renomé díky virtuóznímu "turntablingu". K běžnému vybavení diskžokejů přidal ještě další elektronická zařízení a v současnosti patří k předním reprezentantům směru, propojujícího rockové kořeny (v nejširším slova smyslu) se soudobým hudebním myšlením. Pro bohatství nápadů a spontánní muzikálnost v zacházení s neobvyklými materiály je Erik.M vyhledávaným spoluhráčem na soudobé avantgardní scéně (Christian Marclay, Günter Müller, Otomo Yoshihide, Voice Crack atd.). V poslední době však inklinuje k uzavřenějším kompozicím, vycházejícím ze zajímavých a originálně pojímaných grafických partitur a k používání svébytnějšího (nekonotačního) hudebního materiálu.

17. 5. 2002

19.00

Celý Quartet:

Mladí hráči, mladá hudba - Ondřej Kyas, Josef Mašek, Ondřej Šárek, Patrick Morris
 
Celý Quartet je amatérský soubor s velmi nízkým věkovým průměrem. Pozoruhodné však je repertoárové zaměření na mladé, dosud neprosazené tvůrce. Jedná se tedy (po velmi dlouhé době!) o domácí soubor, usilující především o generační výpověď. Jaká bude?

20.00

Roman Kyzlink: Emily Dickinson

Temné písně s computerem
 
E.D. je ve svých básních jakoby třetí stranou trialogu s vnějším a vnitřním světem, prostředníkem bez ego-nabubřelosti a sebestřednosti.
S tím souvisí i snaha nahradit v písních rockový zvuk (který mívá tendenci strhávat pozornost na svoji "rockovost") zvukem naléhavým a osobním, ale bez rockových exhibic.
Způsob vzniku zvuku většiny nástrojů vylučuje "živé" hraní. Při vystoupení je "živý" jen duplicitní zpěv.
Kytara, klávesy, samply, hlas, zvuky z nehudebních zdrojů - to vše je na PC zpracováno do výsledku, který připomíná zvuk hudební skupiny, ale odmítá před posluchačem předstírat, že to, co slyší, je rocková skupina.

20.45

Dan Dlouhý + Hans Karsten Raecke (Cz/D)

(akustické objekty a znějící sochy)

Hudební dialog dvou originálních stavitelů nových nástrojů
 
Dana Dlouhého, vedoucího Středoevropského souboru bicích nástrojů DAMA DAMA, není v Brně třeba představovat. Tato významná osobnost brněnské scény rozvíjí průběžně několik velkoryse pojatých dlouhodobých projektů. Jedním z nich jsou výtvarně pojaté akustické objekty a znějící sochy, neboť Dan Dlouhý nejen komponuje a hraje, ale také své nástroje sám vytváří.
Hans Karsten Raecke patří k předním evropským osobnostem v oblasti autorské organologie. Od roku 1974, kdy založil v Berlíně svůj KLANGWERKSTATT, se zabývá stavbou nových nástrojů a tvorbou hudby pro ně. Má na svém kontě spolupráci s řadou legend improvisingu, včetně takových es jako Keith Rowe a Hugh Davies.
Do jisté míry je H. K. Raecke německým protějškem Dana Dlouhého - avšak, když dva dělají totéž, není to totéž ... Jako při ochutnávce vín, vyniknou rozdíly v pojetí stejného záměru.
Raeckeho hudební samorosty a nástrojoví mutanti nezapřou šibalského ducha.

18. 5. 2002

19.00

Worldchester (Cz/D)

Mezinárodní sdružení pro práci s publikem
 
Čínská moudrost praví: "Tisíce melodií musí člověk přehrát než pozná, co je hudba." Hudebníci Worldchestru jich přehráli snad desetiticíce a o některé se chtějí podělit. Sdružení, seskupené kolem v Čechách žijící čínské zpěvačky Feng-jün Song, se pohybuje na rozhraní komponované a improvizované hudby. Kromě vlastních kreací, z nichž některé počítají s aktivní účastí publika, zazní v programu i hudba americké skladatelky Jean Hasse.

20.45

Jeff Beer (D) odkaz na stránky Jeff Beer

"Železný Jeff" konečně v Brně!
 
V roce 1999 utrpěl hráč na bicí nástroje a výtvarník Jeff Beer při práci se svými železnými objekty velmi nebezpečné zranění, které mu znemožnilo jeho plánované vystoupení v Brně. Dnes se k nám vrací, aby dostál svému slibu. Jeho hudba za tu dobu vyzrála a prohloubila se zážitkem dotyku se smrtí. Tento tvrdý muž a "svobodný otec" dvou malých dětí, žijící v zapadlém koutku uprostřed syrové přírody, akcentuje ve své tvorbě archetypální obrazce a hudební vzorce, evokující zasuté příběhy z kolektivního podvědomí. Dunění jeho bubnů je rázem "srozumitelné", i když jeho základem je třeba rafinovaná konstrukce. Jeff Beer patří k předním evropským hráčům v oboru multipercussion. Je především mistrem jemných přechodů a odstínů zvukových barev a je neuvěřitelné, jaké bohatství zvuku dokáže vydolovat třeba z jediného nástroje. Jeho hudba zároveň prozrazuje neochvějné rytmické cítění a také smysl pro výstavbu koncertu, který v jeho provedení nabývá podoby tajemného rituálu.

19. 5. 2002

19.00

WNP

Nový pražský soubor, hrající soudobou hudbu s velkým rytmickým nábojem
 
Formace WNP (Why Not Patterns) je jakýmsi "záhumenkem" těch členů Mondschein Ensemble a Agon Orchestra, kteří si chtějí "pořádně zahrát". Rockové bicí tvoří základ pro skladby, balancující mezi kompozicí a improvizací. Autory hudby jsou členové souboru WNP Miroslav Pudlák a Michal Nejtek. Svým zaměřením zaplňuje tato skupina mezeru mezi vážnou hudbou a rockem.

20.30

MONDSCHEIN ORCHESTRA PRAHA:

Peter Graham: Subida

Mezi tancem a barokní mystikou
Skladba je inspirována mohutnou a zároveň prostou poezií Juana de la Cruz (1542-1591). Z jeho díla "Výstup na horu Karmel" (Subida de la monte Carmelo) je převzata část původního textu a také motiv "oprošťování" (desnudez). Hudba vede posluchače klikatou cestou od tanečních rytmů a lehkomyslného (s lehkostí pojatého) zpěvu, přes zvukové příkrosti, stěny, pouště a propasti až k ledovcově průzračnému "vrcholu" sjednocení v kontemplativním zážitku.

Louis Andriessen: De Staat

Základní dílo evropského minimalismu
Holandský skladatel Louis Andriessen napsal De Staat v letech 1973-1976 jako "příspěvek k diskusi o úloze hudby v politice". Hudbu nahlíží především jako sociálně podmíněnou činnost. Jako text si vybral ty úryvky z Platonovy "Republiky", v nichž se hovoří o hudbě a její funkci ve společnosti. Zjevná absurdnost a naivita textu je ironizována vitální hudbou a také skladatelovým povzdechem: "Je mi docela líto, že Platón neměl pravdu, když říkal, že každá hudební inovace je státu nebezpečná ..."
Andriessenova skladba De Staat zapůsobila jako velmi významný vzor na celou řadu mladších skladatelů, hledajících cestu ve spojení rockově zdůrazňované rytmiky a komplexnějších intelektuálně řešených forem. Navíc také zpětně ovlivnila americký minimalismus a pro Steva Reicha byla bezprostředním podnětem k dalšímu rozvoji jeho hudebního jazyka.
Jeden z nejvýznačnějších soudobých evropských skladatelů, Louis Andriessen, se zúčastní provedení své skladby v Praze i v Brně.

Výtvarná koncepce festivalu: Hana Babyrádová a Pavel Hayek
 
Změna programu vyhrazena

Program koncertu elektroakustické hudby v rámci Expozice nové hudby

20.5. 2002

19.00 v planetáriu na Kraví hoře v Brně:

 
Alois Piňos: Zimní slunovrat
Natasha Barrett: Industrial Revelations
Dagmara Jack: Raasz II.
Kateřina Růžičková: Mezisvětí
Karel Šimandl: Dreaming
Alois Piňos: Sinsternis aneb Na Obloze se ukázal smutný čas
Michal Rataj: ...per saecula saeculorum...
Mikuláš Piňos: Noční přeludium
Michal Košut: Noc voní mi podzimem
 

Interpretace: Petr Baran - videoprojekce, Josef Klíč - violoncello